Podzimní vandr do Českého Švýcarska

Letošní podzimní vandr jsme si naplánovali v termínu od čtvrtka 5. září do neděle 8.9.2013 do Českého Švýcarska. Sraz jsme si dali ve čtvrtek ráno v 5:15 na hlavním nádraží, sešli jsme se čtyři, Ondra, Toncek, Palda a já, jo a zapoměl jsem na Pankyho, Toníkovýho pejska. Z Brna jsme rychlíkem Eurocity 176 Johannes Brahms vyrazili v 5:39 směr Děčín, kam jsme dorazili něco před desátou, přestoupili jsme v 10:07 na autobus do Hřenska a ze Tří pramenů vyrazili na Velkou Pravčickou bránu.

První den nás čekal slušnej výšlap Národním parkem České Švýcarsko k Velké Pravčické bráně, což je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Tam jsme spočinuli ve výletním zámečku Sokolí hnízdo, kde jsme i poobědvali a vyrazili na všechny úchvatné vyhlídky, Starou Václavskou stěnu, Křížovou věž, Václavskou věž a mnoho dalších. Odpoledne jsme vyrazili po červené turistické cestě plné nádherných skalních útvarů a vyhlídek s působivými scenériemi až na Mezní louku. Tam jsme poseděli v hospůdce u Fořta a také v přilehlém lese přespali.

Výškový profil prvního dne:

Druhý den, v pátek, jsme u Fořta posnídali a z Mezní louky vyrazili nejdříve po žluté, poté po cyklotrase na červenou a po ní dál na Malou Pravčickou bránu a dál na jeden z nejkrásnějších skalních hradů Českého Švýcarska, loupežnický hrádek Saunštejn, odkud byl nádhernej výhled na Vysokou lípu i do dalekého okolí. Dál jsme pokračovali přes Jetřichovické stěny až na Pohovku, kde jsme chvilku odpočinuli a po zelené sešupli do Jetřichovic. Po cestě jsme zespodu žasli nad pohledy na Mariinu vyhlídku, Vilémininu stěnu a Rudolfův kámen a rozhodli se změnit sobotní trasu a zmíněnou hřebenovku absolvovat. V Jetřichovicích jsme zakotvili v zahradní hospůdce K1, sem za námi dorazil Mejda s Radkem a seznámili jsme se tu s rekreanty z Brna, Fany a Přemkem a taky s basistou Honzou z Prahy, který s námi po dva večery aktivně brnkal.

Výškový profil druhého dne:

Sobotní plán jsme trošku upravili, Palda a já jsme vyšlápli na Mariinu vyhlídku a na Vilémininu stěnu, spadli do Purkartického lesa a pokračovali na hájovnu na Tokáni. Tady nás už čekali ostatní, kteří tam dorazili po z Jetřichovic po žluté a po cestě se zastavili na zřícenině hradu Falkenštejn. Na Tokáni jsme společně poobědvali a na cestu zpět do Jetřichovic si půjčili koloběžky, paráda, nemělo to chybu, asi pětikilometrové klesání jsme sjeli jako po másle. Večer jsme opět strávili v Ká jedničce a spolu s námi i Honza s baskytarou a pořádně tvrdil muziku.

Výškový profil třetího dne:

No a na poslední den jsme si nechali to nejatraktivnější, cestu po Kamenici s projížďkou na loďkách Divokou a Edmundovou soutěskou.

Zpátky domů jsme v neděli po poledni na rozcestí "k soutěskám" chytili ve 12:21 autobus do Děčína, tam poobědvali a ve 13:56 odcestovali rychlíkem Eurocity 175 Jan Jesenius zpátky do Brna.

Fotogalerie z podzimního vandru do Českého Švýcarska je zde:

Ivson