Zimní slunovrat, vánoční výlet a besídka, sobota 22.12.2012

Začátek letošní astronomické zimy, kdy slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, připadne na pátek 21. prosince 2012 na 11:12 h. Pro mnoho z nás to není jen dosažení obratníku Kozoroha na jižní polokouli sluníčkem, dnem, kdy se na severním polárním kruhu slunce v poledne dotkne horizontu, aniž by vyšlo a probíhá polární noc a naopak na jižním polárním kruhu se slunce o půlnoci dotkne horizontu, aniž by zapadlo a probíhá polární den, je to okamžik, skutečný symbol „návratu“ slunce. Dny se konečně zase začnou kousek po kousíčku prodlužovat a nadvláda dlouhé zimní tmy tak bude postupně slábnout, což je určitě důvodem k radosti a oslavám. Tento den již tradičně spojujeme s vánočním výletem a večerní vánoční besídkou. Vzhledem ke skutečnosti, že si většina z nás tyto radovánky nemůže dovolit v pracovní den, uskutčníme výlet i besídku v sobotu 22.12.2012.

A protože v okolí Brna máme už snad všechno prochozený a navíc chceme výlet ukončit náštěvou něčeho zajímavýho, popojedeme stejně jako loni vláčkem kousek za Brno, tentokrát na Vysočinu, do Doubravníku, vyšlápneme do Křižovic a Skorotic a výlet zakončíme prohlídkou Pernštejna.

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století patří k nejvýznamnějším moravským hradům. V historických pramenech je první historická zmínka o hradu datována do konce 13. století. Nebyla to tak rozsáhlá stavba, měla však palác a věž Barborku, která čněla ve směru předpokládaného útoku. Moc rodu z Pernštejna rostla a finanční možnosti též, na přelomu 15. a 16. století se uskutečnila větší přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Není známo, kde stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo vystavěno nové nádvoří. V 15. století byly dostavěny další obytné budovy a vnější hradební zeď. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Pernštejn zakrytím věže Barborky získal výraz mohutné a pevné stavby. Před příchodem druhé poloviny tisíciletí byly také rozšířeny hradby o účinné věže. Na Pernštejně se ale stavět nepřestalo. Sklípková klenba překlenula vstupní prostor v přízemí. Dále byla dostavěna, v blízkosti Černé brány, knihovna a několik obytných místností. Vynikající jsou krakorce nejrozmanitějších tvarů nesoucí arkýře a ochozy, tak typické pro Pernštejn, vyšší patra mají větší objem a plochu než nižší. Nástěnné malby v ložnici, dětském pokoji a pokoji vychovatelky pocházejí asi z 60. let 18. století. Hradní kapli Obrácení sv. Pavla vymaloval roku 1716 František Řehoř Ignác Eckstein. Začátkem 18. století byla původní výzdoba Rytířského sálu doplněna štukovými reliéfy G.A. Corbelliniho. Hrad Pernštejn je zajímavý svým složitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v barokní moravskou zemskou pevnost, nelze opomenout zajímavé architektonické detaily a skvělou sochařskou i malířskou výzdobu. A nejen to, hradu se někdy říká mramorový pro hojné využití místního, nedvědického mramoru při jeho stavbě.

Sraz je v sobotu 22.12.2011 v 8:00 na Židenickým nádraží, vlak odjíždí v 8:15. Možnost je samozřejmně nastoupit o pár minut dřív již na hlavním nádraží. Vláčkem pojedeme do Doubravníku a dál se pěšky vydáme přes Křižovice,  Skorotice a Nedvědice na Pernštejn. Je to asi deset kiláčků, tak to bude příjemná zimní procházka.

Spojení zpět

Po prohlídce hradu zajdeme ještě na pozdnější obídek a pivečko, potom vláčkem do Židenic a rovnou do Obřan, na konečnou, kde máme od 18:00 vánoční besídku. Jako vždy budu moc rád, kdybyste písli, s kým mohu jak na vánoční výlet, tak i na besídku počítat.

Ivson