Výlet do Kroměříže, sobota 30. května 2015

Kroměříž vděčí za svůj věhlas především baroknímu arcibiskupskému zámku, skvostným zahradám a parkům a neméně známým chrámům a kostelům. Za všemi těmito skvosty a navíc ještě do arcibiskupského zámeckého sklepa plánuji na sobotu 30. května 2015 výlet. Sraz si dáme ve třičtvrtě na sedm na starém autobusovém nádraží u Grandu a v 7:00 vyjedeme autobusem Studentagency do Kroměříže.

Do Kroměříže přijedeme v 7:55 a hned zrána obejdeme po naučné stezce Podzámeckou zahradu až k zámku, což jsou asi 3 kilometry, takže velmi volnou chůzí tam můžeme být kolem deváté. Do zahrady vstoupíme z ulice Vejvanovského hned za mostem přes Moravu.

Podzámecká zahrada je situovaná přímo v návaznosti na arcibiskupský zámek. Byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. Teprve v 19. století získala podobu krajinářského parku anglického typu.

Na rozloze 64 hektarů je bohaté zastoupení vzácných stromů z celého světa se spoustou rybníků, potůčků, romantických zákoutí doplněných sochařskou výzdobou a vodním systémem.

Součástí zahrady je zvířecí koutek. Při boční straně zámku je Giardinetto, které v italském terasovém uspořádání představuje v podstatě oddělenou zahradu. V Podzámecké zahradě si mohou návštěvníci prohlédnout také Pompejánskou kolonádu, která vznikla v roce 1846 a byly v ní umístněny busty dovezené z Pompejí.

Na desátou jsem objednal prohlídku arcibiskupského zámku, konkrétně reprezentativní interiéry prvního a druhého patra, tentokrát bohužel ve zkrácené verzi bez Sněmovního sálu, soukromé apartmá olomouckých arcibiskupů i obě zámecké knihovny. Doba trvání cca 60 minut.

Arcibiskupský zámek je dominantou historického města Kroměříže. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si jej vybudovali jako svoje letní sídlo. Na půdorysu původního gotického hradu byla vystavěna dvoupodlažní (třípodlažní budova) obklopující nádvoří s arkádami. Uvnitř zámku je řada bohatě vyzdobených interiérů s dobovým zařízením i sbírkami. Interiéry sloužily hospodářské správě biskupství, k reprezentačním účelům a umístění uměleckohistorických sbírek. 

Velmi významná je obrazová galerie, která představuje díla významných evropských malířů 15. – 18. století. Nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie je dílo Tiziana Vecelliho „Apollo a Marsyas“. Jedná se o druhý nejcennější soubor obrazů v Čechách. 

Nejznámější z interiérů zámku je nepochybně Sněmovní sál. Jde o rokokový sál se štukovou výzdobou, který byl v roce 1848 místem konání rakouského Říšského sněmu. Druhým nejznámějším je Manský sál. Neméně reprezentativními sály jsou i Lovecký sál, plný loveckých trofejí a zbraní či Poradní sál, který sloužil poradám poslanců říšského sněmu, zasedajícího v zámku v roce 1848. Sál plní funkci galerie portrétů nejvýznamnějších olomouckých arcibiskupů a biskupů. Za zmínku stojí i Carský pokoj, Růžový salon či Trůnní sál, který sloužil k oficiálnímu přijetí významných hostů. Velmi známá je také zámecká knihovna, tzv. Stará knihovna, která ve třech sálech uchovává na 88 tisíc svazků a hudební archiv s více než šesti tisíci barokními skladbami

Po prohlídce zámku zajdeme na oběd, na půl dvanáctou jsem pro nás objednal stůl v restauraci Pod starou knihovnou. O půl jedné, nejpozději v jednu musíme vyrazit do Květné zahrady, jež je asi 600 metrů od hospůdky.

Květná zahrada byla původně vystavěna v 17. století jako italská zahrada a už ve své době se stala proslulou propojením zahradní architektury a umění. Zahrada je obdélníkového tvaru a má rozlohu 300 x 485 metrů. Vstup do zahrady tvoří portál, kterým se prochází na tzv. Čestný dvůr. Zde je na straně jedné Tropický skleník a na druhé straně skleník studený, kde se nachází sbírky tropické a subtropické flóry.

Dominantou zahrady je kolonáda dlouhá 244 m, zbudovaná v severní části zahrady. Je zde umístěno 44 antických soch a 46 bust osobností antiky. Bočním schodištěm kolonády se návštěvníci mohou dostat na střešní vyhlídkovou terasu.

Druhou dominantou zahrady je budova Rotundy postavená v letech 1667-8. Výzdoba rotundy čerpá z antické literatury. Kroměřížský rodák František Nábělek zde nainstaloval tzv. Foucaultovo kyvadlo, které znázorňuje otáčení Země kolem její osy.

Na patnáctou hodinu již máme zarezervovanou prohlídku a degustaci v Arcibiskupských zámeckých sklepech.

Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěné v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m² a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Největší sud pojme 19 100 litrů a nejstarší sud je z roku 1805. 

Degustace nám končí okolo šestnácté hodiny a v tomto pozdějším odpoledni si můžeme ještě prohlédnout nejznámější kroměřížské chrámy a kostely.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele, původní románský kostel s prvky gotiky, založený johanity při špitále, byl v 17. stol. předán piaristickému řádu. Piaristé přistavěli ke kostelu svou kolej a v roce 1737 začali se stavbou nového chrámu podle projektu biskupského architekta Cyraniho z Bolleshausu (+ 1758). Chrám byl vysvěcen v roce 1768. Projekt vycházel z půdorysu vídeňského chrámu salesiánek na Renngasse, fasáda vychází ze vzorů vídeňských a pražských a nad vchodem je umístěno sousoší Kristova křtu s adorujícími anděly (olomoucký sochař Ondřej Zahner, 1752). Vynikající interiér je prací předních umělců Moravy a Rakouska ( J. J. Etgens, J. Stern, F. I. Leicher, Michelangelo Unterberger, W. Träger, Jan a Michael Scharterové, Pavel Ramelli ad.). Využitím rokokových a sentimentálních prvků byl zhodnocen interiér v jeden z nejkrásnějších chrámů 18.století na Moravě.

Dále si můžeme prohlédnout chrám svatého Mořice.

Původní gotický kostel svatého Mořice na Stojanově náměstí z 13. století založil biskup Bruno ze Schauenburka. Výstavba chrámu byla postupná. V době husitských válek byl poničen a od roku 1517 obnovován a byl doplněn interiér. Po požáru v roce 1836 byl přestavěn do dnešní podoby.

A nakonec před odjezdem domů si můžeme zajít ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie.

Domů se vrátíme dle nálady a únavy některým z níže uvedených vlaků, možnost je i autobusem, ale myslím, že vlak bude lepší.

Pokud chceš více informací, mrkni na stránky ČT na pořad Deset století architektury, nebo ještě líp na cyklus Národní klenoty, které moderuje Miroslav Táborský, je to úžasný.

Budu vám vděčný, pokud věnujete tisícinu času, který jsem věnoval přípravě tohoto výletu a vytvoření této stránky a dole pod článkem kliknete, jestli se tohoto výletu zúčastníte, či nikoliv, abych mohl v dostatečném předstihu zarezervovat časové vstupenky a nemuseli jsme až na místě ztrácet čas čekáním na prohlídku.

Díky, Ivson