To že só skromní kluci? piraně to só!
Mikulášský víkend v Brně, pátek 7.12. až neděle 9.12.2018
Na letošní začátek prosince jsme si připravili Mikulášský víkend v Brně spojený s prohlídkou pár nejzajímavějších brněnských historických památek a také s posezením a tancem na Vorařské Mikulášské v restauraci na Blaníku U Mikulášků.
Pro virtuání prohlídku Brna klikni na obrázek
Víkend bohužel nemůžeme zahájit v naší domovské hospůdce U Badinů, nýbrž posedíme v salonku Pohostinství Michala Rauše, pravnuka původních majitelů, manželů Wirglerových, na Jílkové, známého pod názvem U Špinavca. K poslechu i zpěvu nám zahraje osvědčené kvarteto z Vracova ve složení Vlastik, Marián, Palda a Toník, takže se je určitě na co těšit.
Čepují tu Starobrněnskou Tradiční desítku, Medium 11°, a dvanáctku Drak. Mrkněte také na jídelní lístek, který je zaměřen převážně z českých jídel.
Takže kamarádi a kamarádky, přijďte se za námi v pátek 7.12.2018 od 18:00 ke Špinavcovi podívat, jste vítáni, poklábosíme, zazpíváme, zavzpomínáme a naplánujeme další akce. Kdo nemáte rezervaci nechoďte, kapacita salonku je naplněna. Restauraci U Špinavca najdeš v Židenicích na Jílkové 165, mezi Bubeníčkovou a Táborskou. Přímo u hospody zastavuje autobus č. 58, nedaleko je to na šalinu č.12 na Táborskou (zastávka Buzkova).
V sobotu 8.12.2018 dopoledne si v 945 dáme sraz u kostela sv. Jakuba, jedné z nejcennějších památek pozdní gotiky v Česku. Mimo kostela si prohlédneme i podzemní kostnici, která je druhou největší kostnicí v Evropě, hned po té pařížské, prohlídku kostnice máme zarezervovanou na 1000.
Pro virtuání prohlídku kostela klikni na obrázek
Nejstarší písemná zmínka o kostele sv. Jakuba v Brně pochází z roku 1228. Původně románská stavba byla později nahrazena kostelem gotickým. Stavba trojlodí, na které se podílel stavitel Anton Pilgram, byla v roce 1515 přerušena požárem. Obnova a dostavba byla dokončena v roce 1592. V polovině 18. století byl interiér chrámu upraven v barokním stylu, gotická podoba mu pak byla vrácena v letech 1871–1879. Ze stejné doby pochází i dnešní podoba hlavního oltáře. V trojlodí s majestátním sloupovím a překrásnými klenbami se nachází řada renesančních a barokních náhrobků měšťanů a osobností spojených s brněnskou historií, např. maršála Jeana Louise Raduita de Souches, úspěšného velitele obrany Brna při obléhání Švédy v roce 1645. Jednou z dominant siluety města je zdejší věž dokončená roku 1592, která se tyčí do výše 94 metrů a na jejíž jižní straně je vidět neslušná soška – mužíček vystrkující na kolemjdoucí své pozadí. Do josefínských reforem roku 1784 byl kolem kostela hřbitov.
V roce 2001 byla objevena u kostela i podzemní kostnice. Počet zde pohřbených lidí se odhaduje na více než padesát tisíc. Hřbitov u kostela sv. Jakuba na dnešním Jakubském náměstí existoval už počátkem 13. století. Stejně jako další městské hřbitovy byl založen uvnitř hradeb, které bránily jeho pozdějšímu rozšiřování. Kapacita brzy přestávala potřebám rostoucího města stačit, a proto musel být zaveden výměnný systém pohřbívání: po uplynutí deseti až dvanácti let od pohřbu byl hrob otevřen, ostatky vyjmuty a na stejné místo byl uložen další zemřelý.
Pro virtuání prohlídku kostnice klikni na obrázek
Obsah původních hrobů se přesouval do speciálních podzemních objektů – osárií neboli kostnic. K jejich rychlému zaplňování docházelo i z důvodu častých epidemií moru a cholery, které obyvatelstvo města doslova decimovaly. Josefínské reformy vedly v roce 1784 ke zrušení kostelních hřbitovů z hygienických důvodů. Ostatky z hrobů byly uloženy do krypty, hřbitovní zeď stržena, prostranství kolem kostela vydlážděno nepotřebnými náhrobky a kostnice pomalu upadla v zapomnění.
Dnes je Kostnice u sv. Jakuba turistickou atrakcí a zároveň pietním místem. Prohlídku umocňuje autorská hudba brněnského skladatele Miloše Štědroně složená speciálně pro tento prostor.
Po prohlídce kostnice se přesuneme pěšky na brněnskou dominantu Špilberk, kde ještě před prohlídkou exteriéru hradu máme rezervaci na 1100 v hradní vinárně a sraz s těmi, co nejdou do kostnice u Jakuba.
Pro zvětšení mapy na ni klikni
Hrad Špilberk založil ve 13. století Přemysl Otakar II. k ochraně českého státu i města Brna. Hrad, kde příležitostně přebývala moravská makrabata, se během 17. a 18. století proměnil v mohutnou vojenskou pevnost. Roku 1783 byl z rozhodnutí císaře Josefa II. hrad přeměněn na civilní trestnici pro nejtěžší zločince a brzy také pro politické vězně ze zemí celé habsburské monarchie. Špilberk měl pověst nejtvrdšího vězení Evropy a mezi nejznámějšími vězni byli italští karbonáři v čele s básníkem Silviem Pellicem. Byl zde vězněn také slavný loupežník Václav Babinský.
Po zrušení věznice v roce 1855 sloužil areál jako kasárna. Ke své někdejší funkci se objekt vrátil během obou světových válek, kdy zde byli vězněni odpůrci rakouského režimu, resp. čeští vlastenci v době nacistické okupace. V roce 1962 byl Špilberk prohlášen za národní kulturní památku.
Pro virtuání prohlídku Špilberku klikni na obrázek
Kromě toho, že hradby dnes nabízejí úžasné výhledy na Brno, je tady i kulturní centrum – na Špilberku sídlí Muzeum města Brna, konají se zde koncerty, divadelní představení a nejrůznější festivaly.
V areálu se mimo jiné nachází i zvonkohra složená z patnácti zvonů, rozhledna v nárožní věži hradu nebo barokní kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Populárním turistickým cílem jsou také kasematy, temné klenuté chodby opředené řadou romantických i hrůzostrašných mýtů.
Ze Špilasu seběhneme parkem k soše moravského básníka a spisovatele Jana Skácela. Autorem této masky z několika tisíc svařených nerezových trubek je náš kamarád, akademický sochař Jáca Sobotka. Skrz trubky mrkneme Skácelovýma očima na to naš Brnéčko.
Nakonec se vydáme kolem Otevřené zahrady na Obilňák a zajdeme na obídek a samozřejmě Plzničku z podzemní tepelně izolované tankovny, kde je udržována teplota kolem 8 °C do historické Pivnice U Čápa, kde mme rezervaci na 1300.
Historická Pivnice U Čápa se nachází v blízkosti porodnice na Obilním trhu, byla založena v roce 1960 a v roce 2018 zrekonstruovaná. Pivnice potěší svou domácí atmosférou, tradiční moravskou a českou kuchyní týmu šéfkuchaře Lukáše Hamaly a plzeňským tankovým pivem té nejvyšší kvality.
Po obědě se svezeme čtverkou do centra na Masarykovu a přesuneme se na Starou radnici. Stará radnice je bývalá radniční budova a zároveň nejstarší a nejzajímavější dochovaná světská stavba v Brně. Její počátky se datují do 13. století, kdy Brno získalo městská práva. V roce 1343 jednala v jejich prostorách poprvé městská rada a definitivně byla jako radnice doložena v roce 1373. V průběhu staletí se radnice mnohokrát rozšiřovala a upravovala. Začátkem 16. století byl postaven vstupní kamenný portál se šikmou prostřední fiálou. Při obléhání Brna Švédy v polovině 17. století byla radnice poškozena a ve druhé polovině 17. století se uskutečnily její opravy. Ve Staré radnici se mimo městskou radu scházely i soudy, ukládaly se zde písemnosti, byli přijímáni vzácní hosté a sídlila tu kancelář městského písaře.
Radniční budova, nacházející se v centru města mezi náměstím Svobody a Zelným trhem, je od roku 1958 kulturní památkou. Její dominantou je radniční věž dosahující výšky téměř 63 metrů. Na věž vede 173 schodů a je z ní krásný výhled nejenom na centrum Brna. Ve věži je k vidění hodinový stroj a komplexní expozice o historii Staré radnice. Kromě radniční věže bezesporu zaujme bohatě zdobený kamenný portál při vstupu do radničních prostor. Dílo Antonína Pilgrama zahrnuje pět fiál, přičemž u každé z nich se nachází socha. Pod prostřední zakřivenou fiálou je umístěna socha ženy. Po její levici i pravici se nacházejí městští radní a po jejich stranách stojí zbrojnoši se štíty, na nichž je znak města Brna. Pod kamenným portálem je v průjezdu, vedoucímu na nádvoří radnice, umístěn legendární brněnský drak a brněnské kolo. Areál Staré radnice je v současnosti využíván ke kulturním a společenským účelům, a to zejména ke koncertům na nádvoří či k výstavám. Přístupné jsou rovněž některé sály, jako např. Freskový, Křišťálový či Klenotnice.
Přes Zelný trh přeběhneme ještě do katedrály sv. Petra a Pavla. Sakrální historie tohoto místa sahá do 11.–12. století, kdy byla na Petrově zbudována románská kaple. Na konci 12. století zde byl postaven kostelík s apsidou a kryptou. Ve 13. století došlo k přestavbě na románskou baziliku, jejíž pozůstatky byly objeveny během archeologického výzkumu katedrály na začátku 21. století a jsou přístupné i veřejnosti. Chrám byl poté přestavěn do raně gotické podoby a jmenován proboštským kostelem a kolegiátní kapitulou.
Pro virtuání prohlídku Petrova a okolí klikni na obrázek
Autorem barokního interiéru z 18. století je architekt Mořic Grimm. Podoba dnešního hlavního oltáře pochází z konce 19. století. Zajímavostí je kazatelna zvaná Kapistránka, která se nachází při levé straně kostela. Připomíná působení františkánského řádového bratra Jana Kapistrána, jenž v Brně kázal ve druhé polovině roku 1451. Zvony na zdejších věžích zvoní poledne v 11 hodin, a připomínají tak pověst o lsti, kterou použil generál Raduit de Souches při obléhání Brna švédskými vojsky. Podle legendy prohlásil generál Torstenson, že pokud město nedobude, než začnou zvonit poledne, ukončí obléhání. A tak de Souches nechal zvonit poledne o hodinu dřív.
A protože chození, kultury i historie bylo už dost, tak seběhneme zpátky na Zelňák a ve Špalíčku si dáme zasloužený pivečko.
Navečer se přesuneme k poslechu i tanečku do Husovického Blaníku k Mikuláškům, kam nás za všechny organizátory pozval Pepa Luňáček na Vorařský mikulášský večer.
Mikulášské veselice začali Voraři v Husovicích pořádat před sedmi lety.
Pro připomenutí první Mikulášské na Blaníku u Mikulášků klikni na obrázek
Na nedělní dopoledne máme domluvenou prohlídku Jurkovičovy vily v Žabovřeskách. Jurkovičova vila v Brně je dílem slovenského architekta Dušana Sama Jurkoviče a tvoří páteř jeho dochovaného díla v České republice. Tato pohádková architektonická památka má pro secesní Brno stejný význam jako Vila Tugendhat pro Brno funkcionalistické.
Náš programem bohatě nabitý Mikulášský víkend ukončíme obídkem v Restauraci Tanganika na Horové 35 a nezbude nám, než se začít těšit na naši Piraňáckou vánoční besídku v naší domovské hospůdce U Badinů.
Ivson
Kliknutím na piraňu si pusť tu našu
POSLEDNÍ NOVINKY NA WEBU:
Do kroniky byla přidána fotodokumentace
z Oslavy Ivanových šedesátin 9.11.2019
z Klášterního pivovaru, 16.11.2019
z Odhalení Otíkovy básně 31.10.2019
z Lopeníku, víkend 22.-25.8.2019
z Midlochovky v sobotu 8.10.2005
z Vandru do Chřibů 26.6.-30.6.2019
z Maďarského Villány, 8.-12.5.2019
z Pálení čarodějnic, úterý 30.4.2019
z Prahy od Jelínků, středa 3.4.2019
ze Silvestrovského výletu, 31.12.2018
ze Zimního slunovratu a besídky 2018
Více zde: https://www.pirane.eu/products/zimni-slunovrat-vanocni-vylet-a-besidka-patek-21-12-2018/
Více zde: https://www.pirane.eu/products/zimni-slunovrat-vanocni-vylet-a-besidka-patek-21-12-2018/
Více zde: https://www.pirane.eu/products/zimni-slunovrat-vanocni-vylet-a-besidka-patek-21-12-2018/
z degustace u Míši Plešingra 8.9.2018
z pálení čarodějnic, 30.4.2018
z otvírání studánek, 14.04.2017
z vandru v Adršpachu, 12.-16.10.2016
z posledního koláče, 28.9.2016
z oslavy letního slunovratu 21.6.2016
ze souboje Piraní a pstruhů, 25.5.2016
z otvírání studánek, 23.4.2016
z výletu na Klucaninu,16.4.2016
z vinného sklípku ve Vracově 12.2.2016
od Pavlóška z Branné, 23.-25.10.2015
z Ochutnávky ve sklípku Tondy Koníčka
z Vánočního výletu a besídky, 20.12.14
z Branné u Pavlouška v roce 1995
ze Silvestra na Fryčajce, 31.12.2003
od Pavlóška z Branné, 20.-24.8.2003
z Mejdakapu 2014 9.5.-11.5.2014
ze Sportovních her v Biskupicích, 16.5.
ze Zimních Pozořic, sobota 1.2.2014
z jarního vandru 28.5-1.6.2014
z grilování u Toníka, středa 21.5.2014
z pálení čarodejnic - středa 30.4.2014
ze slavností malých pivovarů 26.4.2014
z Otvírání studánek, sobota 19.4.2014
z vítání jara, sobota 22.3.2014
z Pavlóškovy chaloupky, 25-27.10.2013
z drakiády na Hradiskách 19.10.2013
z degustace Plešingrovych vín 18.10.13
Zde se můžeš přihlásit na sportovní akce:
Piraňáci pod Lopeníkem
Piraňáci podpírají chaloupku v Žítkové
Neuvěřitelné, i v Karpatech lze najít sklípek
Idylda při grilování kapra u Toncka na zahradě
Letošní tenisový "Mejdakap - Rulanda Garros"
Baobab zahrál i na letošních "čarodkách"
Letošní vítání jara na Alexandrovce
Novinky
Přihlaste se k odběru novinek: