Jarní vandr na Karlštejnsko a Svatojánské proudy, 11.-14.6.2015

Po třech letech se zase na jarní vandr vracíme do středních Čech, tentokrát k Berounce na Karlštejnsko a na Vltavu ke Štěchovické přehradě. Stejně jako před třemi lety vyrazíme z Brna ve čtvrtek brzy ráno, letos ve čtvrtek 11. června 2015. Expres č. 57O - Zdeněk Fibich odjíždí z Brna v 6:41, takže sraz si dáme v aule hlavního nádraží v 6:20.

A stejně jako před vandrem do Posázaví se zastavíme na Novým městě v Jelínkově plzeňské pivnici. Pivnice tu bývala již na začátku minulého století, rodina Jelínků ji získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na skvělou „plzničku“, nás nevyjímaje.

Některým z odpoledních vlaků se z Prahy posuneme na Berounku, konkrétně na Karlštejn. Jede nám to každou půlhoďku z hlavního nádraží, takže nemusíme až tak moc hlídat čas.

Z nádraží v Karlštejně vyrazíme po žluté turistické cestě na hrad Karlštejn, kde si podle situace prohlídneme hrad buď zevnitř, pokud bude moc turistů, tak alespoň zvenčí. Od hradu se posuneme po červené t.c. k dubu sedmi bratří a nakonec po modré do Mořiny, kde zakotvíme pravděpodobně v penzionu, resp. hospůdce "Na Růžku" a v okolí Mořiny i přespíme.

V pátek ráno vyrazíme z Mořiny po žluté turistické cestě na židovský hřbitov založený roku 1736. Nachází se zde asi 150 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší dochovaný z nich je z roku 1741. Na márnici je latinsko-hebrejská pamětní deska z doby založení hřbitova.

Ze hřbitova půjdeme dále po žluté ke známým lomům "Velká Amerika", "Mexiko", "Kanada" a "Malá Amerika". První z lomů, Velká Amerika, přezdívaný jako český Grand Canyon je nejhezčí, největší a nejhlubší (až 80m) ze soustavy lomů. Na dně lomu je nádherné jezero s průzračně čistou vodou o hloubce až 11 metrů.

Obejítím lomů se vrátíme zpátky na Karlštejnskou naučnou stezku a pošlapeme na západ po červené přes Královy studně, Kulbrychtovu boudu a Bubovické vodopády až na rozcestí Propadlé vody. Zde odbočíme doprava na naučnou stezku "Svatojánský okruh", po které dojdeme až na "Svatojánskou skalní stěnu".

Impozantní vápencová skalní stěna vypínající se 210 m nad okolní terén tvoří monumentální kulisu celému okolí a zejména kostelu sv. Jana Křtitele. Nad poutním místem Svatý Jan pod Skalou se vypíná nejmohutnější skalní výchoz v Českém krasu a tvoří dominantu, která je opticky dokonale skloubená s barokní architekturou kostela a přilehlých staveb.

Ze Svatojánské skalní stěny seběhneme dolů do Svatého Jana pod skalou ke kostelu sv. Jana Křtitele a nakonec dne to natáhneme do Hostimi do hospůdky "U Krobiána". Pokud by se nám poslední dva kilometry už nechtěly po silnici šlapat, jede nám autobus linky 384 v 16:49 a 19:19. U Krobiána se občerstvíme, povečeříme a zakončíme páteční, z tohoto vandru nejdelší patnáctikilometrové putování.

V sobotu dopoledne vyrazíme údolím Loděnického potoka do Srbska, kde to vidím na oběd, třeba v restauraci hotelu U Berounky, hospůdce U kapličky, nebo restauraci hotelu Elma. Ze Srbska bychom měli vyrazit vláčkem buď v 11:52, ale spíš ve 13:22 zpět na Smíchov, tam přestoupíme, a dál autobusem do Štěchovic, kde bychom byli odpoledne ve 14:43.

Ze Štěchovic vyjdeme nejpozději ve třičtvrtě na tři po naučné stezce "Svatojánské proudy", jež vznikla už před 30 lety a patřila k největším turistickým lákadlům v zemi. Stezka se klikatí skalami nad Vltavou. Kdysi divoký kaňon, postrach vorařů, si i po výstavbě Štěchovické přehrady zachoval dodnes svůj půvab.

Vltavské údolí mezi Štěchovicemi a Slapy patří k nejkrásnějším přírodním útvarům u nás. Řeka se tu zařezala hluboko do krajiny, aby si v několika meandrech prorazila cestu mezi tvrdými vulkanickými horninami tzv. jílovského pásma. Vzniklo hluboké kaňonovité údolí ozdobené příkrými skalisky, v němž si řeka přes několikeré peřeje razila cestu dále ku Praze. Vodní nádrž Štěchovice byla postavena v letech 1938-1944 jako druhá část Vltavské kaskády.

Myslím, že tento výšlap kolem Štěchovické přehrady bude s báglama sice náročný, ale bude to pastva pro oči.

V sobotu večer zakotvíme v Třebenicích ve staré známe trempské hospůdce u Taterů. Její historie začala v roce 1920, kdy si cestář a povozník Václav Tater se svou ženou postavili v zatáčce pod lesem malý domek. Přivydělával si tím, že stáčel pivo do lahví, roznášel ho po okolních chatách a prodával kolemjdoucím. Tato po mnoho let známá hospůdka s rodinnou tradicí je velmi navštěvována trampy a hlavně místními osadníky ze srubů a chat, kteří se zde pravidelně scházejí a rádi si zazpívají za doprovodu kytar. Dlouhá léta zde obsluhovala babička Taterová až do své smrti. V současné době provozují tuto trampskou hospůdku majitelé, její syn Pavel Tater a jeho manželka  Bedřiška Taterová. Jsou to velmi příjemní lidé s ochotou co nejlépe pohostit zdejší i vzdálenější hosty.

V neděli ráno se přesuneme přes les zpět do Štěchovic, odkud nám jede autobus do Prahy.

Ze Štěchovic to jezdí i s přípojem do Brna po hoďce, tak ani zde si nebudeme muset hlídat čas.

Ivson