Jarní vandr do Blanského lesa 17.5. - 21.5.2017

Sraz si dáme ve středu 17. května 2017 ve 13⁰⁰ na hlavním nádraží a ve 13²⁰ vyrazíme rychlíkem 662 Petr Vok do Českých Budějovic a dál osobákem do Českýho Krumlova.

Chráněná krajinná oblast Blanský les patří mezi nejmladší a nejmenší v České republice. Nachází se severně od Českého Krumlova a rozkládá se na 212 kilometrech čtverečních. Přirozenou dominantou je hora Kleť, která je vidět snad odevšad. Ostatní kopce tvoří jakýsi prstenec kolem hlavního masivu. Je s podivem, co všechno lze na tak malém území objevit. Na své si tady přijdou všichni – vodáci, cyklisté, běžkaři, turisté a dokonce v některých místech i horolezci. Velmi vděčným cílem je tato oblast pro ty, kteří se věnují historii. Ta relativně nedávná je spojena především s rodem Schwarzenbergů, jejichž stopy je tady možné najít téměř na každém kroku. Ale je možné se vypravit i do vzdálenější minulosti a ponořit se do keltských tajemství. 

klikni na mapku pro zvětšení

V Blanském lese můžeme ochutnat zelenou barvu jako málokde. Tónů zelené je tady totiž neskutečně mnoho. Je to především tím, že se jedná o smíšené lesy, ve kterých hrají první housle nádherné bučiny. A třeba na jaře je tady zelená neskutečně svěží. I pro odborníky jsou místní bukové lesy výjimečné.

kliknutím na obrázek si přehraj video o Blanském lese

Pension jsem vybíral velice kompromisně mezi cenou a vzdáleností centra Krumlova a ubytovaní budeme v pensionu Danny, jež se nachází přímo pod zámkem v historickém centru Českého Krumlova.

Ve čtvrtek ráno si trošku přivstaneme a po snídani vyjedeme vláčkem v 8:11 do Křemže, odkud nás červená t.z. zavede až do Holašovic, zapsaných na seznamu památek UNESCO.

Je to asi dvanáct kilometrů po hřebeni prstence kolem hlavního masivu Blanského lesa přes Kluk (741 mⁿ/m), Kozí kámen, Haberský vrch (718 mⁿ/m), kolem Bohušovické myslivny a Skalky (788 mⁿ/m).

klikni na mapku pro zvětšení

Jihočeská vesnice Holašovice je nejlépe zachovaným příkladem jihočeské architektury 2. poloviny 19. století, které se říká selské baroko. Na půdorysu, který byl typický pro středověkou vesnici se zde dochovalo množství venkovských staveb z 18. a 19. století. Právě zachovalost a původnost staveb nabízí věrný obraz vesnice poloviny 19. století. Jedinečný ráz vesnice je umocněn také tím, že se nejedná o skanzen, ale o trvale osídlenou ves, čímž je vytvořeno živé společenství v prostředí vesnického sídla tak, jak bylo formováno v druhé polovině 19. století.

Holašovický kruh, neboli tzv. jihočeské Stonehenge je novodobá megalitická stavba připomínající slavné anglické megality Stonehenge či Rollright Stones. Podle psychotroniků má údajně nejsilnější energii ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem. Holašovický kruh tvoří 25 obřích kamenů poskládaných do kruhu o průměru 30 m.

Po prohlídce Holašovic a jihočeského Stonehenge zajdeme na obídek a pivečko buď do Špejcharu u Vojty, nebo Holašovické hospody. Z Holašovic je to potom asi dva a půl kilometru na rozcestí k Nové Vsi, odkud nám v 16:15 jede autobus do Krumlova. Z hospůdky je tedy nutno vyrazit něco před půl čtvrtou.

V pátek ráno vyjedeme o něco později, tentokrát autobusem až v10:22 kousíček od penzionu a necháme se vyvézt do průsmyku Rohy, Nové Hospody, odkud nás čeká asi dvanáctikilometrová cesta do Brlohu.

Z Nové Hospody se vydáme po modré t.z. na zříceninu hradu ze 14. století, sestávající ze zbytků zdiva a hradního příkopu vylámaného ve skále. Poblíž hradu jsou situovány také zříceniny kláštera Paulánů z konce 15. a první poloviny 16. století. Dochovány jsou obvodové zdi pozdně gotického jednolodního kostela, s pětibokým závěrem a dvěma opěráky na jižní straně. Zbytky klášterních budov se zachovaly pouze ve zdivu domů, které vznikly později okolo zřícenin kláštera.

Hrad, založený ve 14. století, měl dvojdílnou dispozici s jádrem na skalní vyvýšenině a velkým obdélníkovým předhradím. Roku 1395 byl kuklovský hrad dobyt Rožmberky a rozbořen. Od té doby je už připomínán jako pustý. V blízkosti zřícenin hradu došlo roku 1495 k založení kláštera paulánů. Stavba pozdně gotického kláštera se protáhla až do první třetiny 16. století a nakonec nebyla nikdy dokončena. V okolí nedostavěných opuštěných budov postupně vznikly domy, jejichž majitelé užívali zbytků kláštera jako zdroje stavebního materiálu. Některé obytné domy byly přímo zakomponovány do objektů bývalého kláštera, což výrazně ovlivnilo dispozici celé vesnice.

Z Kuklova se vydáme dál po naučné stezce "Brložsko" až do Brlohu, kde v hostinci na hřišti poobědváme. Předpokládám, že do Krumlova se vrátíme autobusem v 16:15.

V sobotu ráno si zase malinko přivstaneme a po snídani vyjedeme vláčkem v 8:59 do Třísova. Dnes nás čeká výlet na nejvyšší vrchol Blanského lesa - Kleť (1084 mⁿ/m) a našlapeme buď jen osm kiláčků a z Kleti sjedeme na kolobrndách, nebo půjdeme celý výlet pěšky, potom našlapeme asi patnáct kiláků. Ale popořádku, z Třísova vyrazíme na nejjižnější keltské hradiště v Čechách.

Keltské hradiště Třísov je jednou z nejvýznamnějších lokalit jihočeského pravěku. Keltové, reprezentovaní na českém území především kmenem Bójů, dosáhli v průběhu 2. století před Kristem vysoké společenské organizace, jejímž odrazem jsou opevněná sídliště předměstského typu - oppida. Toto oppidium leželo na strategické obchodní cestě a podle nálezů bylo osídleno už v době bronzové. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

klikni na mapku pro zvětšení

Z oppidia je to co by kamenem dohodil na monumentální romantickou zříceninu hradu Dívčí Kámen rozprostřenou na vysokém skalnatém návrší v překrásné přírodě nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy. Dívčí Kámen byl typickým příkladem gotické hradní architektury doby císaře Karla IV. Obytné jádro hradu tvořily dva třípatrové paláce, které svíraly na užších stranách pravidelné vnitřní nádvoří. V přízemí a dvou patrech obou paláců byly vždy tři místnosti s dřevěnými stropy a s okny do nádvoří. Ve třetím patře západního paláce se nacházel jediný sál s okny i ve vnější stěně a s obloukem v severní části, otvírajícím se do arkýřové kaple. Cesta do hradu vedla skrze tři hradební brány.

Z Dívčího Kamene vyšlápneme proti proudu Křemžského potoka do Holubova, resp. Krásetína, odkud se necháme vyvézt jednosedačkovou lanovkou na nejvyšší vrchol Blanského lesa - Kleť (1084 mⁿ/m). Délka lanovky je 1792 m, převýšení je 383 m. Kleť je místem jedinečného kruhového rozhledu. Již před stavbou rozhledny sem přicházeli lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel a propagátor turistiky dal podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu. Stavba byla budována v letech 1822 - 1825. Jedná se o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách, z níž je za chladného počasí vidět až na alpské vrcholky. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží. Josefova věž se stala v letech 1824 - 1825 trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak místo přilákalo nejenom tisíce návštěvníků, ale také tvůrce plánů rozhledů z vrcholu rozhledny.

Na Kleti je mimo vysílače a rozhledny i Tereziina horská chata s restaurací, kde počítám s obídkem. No a zpátky do Krumlova můžeme buď po svých, nebo se nám tu nabízí, stejně jako v českým Švýcarsku, sjet dolů na koloběžkách. Pokud zvolíme tu druhou variantu, pojedeme po cyklostezce č. 1166 okolo Modrého obrazu. Název mu dala modrá barva, od níž se zvláštně odrážejí ostatní odstíny. Obraz  připomíná hrůznou událost z roku 1887. Tehdy dopálení pytláci pověsili knížecího hajného na strom, hlavou do mraveniště.Zdroj: https://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/klet_modry_obraz.

klikni na mapku pro zvětšení

V neděli ráno definitivně opustíme náš penzion a po snídani i s bágly vyrazíme v 8:55 autobusem do Zlaté koruny, kde si prohlédneme Klášter cisterciáků. Klášter si díky své poloze v hlubokém vltavském údolí udržel mnoho z původní atmosféry i po odchodu řádu roku 1785. Dnes je pokládán za jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě.

Klášter je položen na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Vltavou. Vlastní klášter je samostatně ohrazený a k němu se po jihozápadní straně připojuje předklášteří, rovněž obehnané hradbou. Architektonické těžiště kláštera tvoří konventní kostel (trojlodní bazilika s příčnou lodí) orientovaný téměř na sever, k němuž se po jižní straně připojuje konvent s křížovou chodbou. Severně od něj stojí kaple Andělů strážných, k níž přiléhá tzv. malý konvent. Dále k severu následuje soubor budov opatství s pivovarem. Do jeho zadního nádvoří se vstupovalo od východu i západu gotickými branami.

Po prohlídce kláštera se přesuneme cca půldruhého kiláku k vlakovému nádraží a v hostinci na Letné poobědváme. Tato hospůdka má za sebou více jak staletou historii a její kořeny sahají do roku 1904. Po obídku a dobré Plzničce nám ve 13⁰⁹ už jede vláček do Budějic a dál domů.

Ivson